Mají houby vlastní řeč? Komunikace podhoubí elektrickými pulzy dráždí fantazii biologů.

Autor: Jan Toman Podzemní vlákna vřeckovýtrusných a stopkovýtrusných hub komunikují pomocí elektrických pulzů. Množství různorodých motivů, které používají, i celková komplexita jejich signálů se přitom blíží lidským jazykům. Hřiby, žampiony či holubinky nejsou pouze „ozdobami lesa“, ale především jeho neoddělitelnou součástí. Vřeckovýtrusné a stopkovýtrusné houby už před stamiliony let navázaly spolupráci s rostlinami, a právě díky Read More …

Podivuhodná evoluce ostrorepů. Od pozdní jury se tvarově nezměnili, zato vyrostli na několikanásobek.

Autor: Jan Toman Ostrorepi se za stamiliony let takřka nezměnili a bývají proto považováni za živoucí fosilie. Podle nové studie však různé aspekty jejich tělní stavby „zamrzaly“ v různou dobu. To vrhá nové světlo i na obecné úvahy o charakteru evoluce. Ostrorepi jsou tak podivní členovci, že bychom je na první pohled zařadili spíše do prvohorních Read More …

Centimetrová bakterie s „jádrem“? Podle nového objevu mají mikrobi ke složitým buňkám blíže, než se zdálo.

Autor: Jan Toman V mangrovech Guadalupe rostou více než centimetrové bakterie, které obsahují útvary podobné buněčným jádrům a procházejí složitým životním cyklem. Tyto organismy nám pomohou zodpovědět, proč a jak složitější buňky, ze kterých sestávají i naše těla, vlastně vznikly.  Bakterie jsou drobné a jednoduché, buňky prvoků, živočichů, rostlin či hub velké a složité. Jedná se Read More …

Nečekaní vítězové ještěří evoluce. Šupinatí vyprávějí příběh, podle kterého je někdy lepší být pomalejší.

Autor: Jan Toman Podle všeobecného očekávání by měly dominovat ty evoluční linie, které se dlouho a explozivně rozvíjejí. Přinejmenším ještěrům ale přineslo větší úspěchy pomalejší rozrůzňování spojené s nízkým rizikem vymření. Zatímco v krátkém časovém měřítku mohou organismům přinést výhodu nejrůznější znaky, osud celých evolučních linií připomíná známou bajku o želvě a zajíci. Uspět mohou pouze ty Read More …

Drsnější než na Marsu? V některých antarktických půdách podle nových zjištění nepřežijí ani nejodolnější bakterie.

Autor: Jan Toman Na Zemi takřka nenalezneme prostředí zcela prostá života. Mezi několik málo výjimek bychom však podle nového výzkumu měli zařadit suché slané půdy antarktických pohoří. Existují na Zemi místa, kde nic nežije, nebo přinejmenším mikroorganismy přežijí i ty nejdrsnější podmínky? Ještě před pár desetiletími by se většina biologů přikláněla k první možnosti. Objevy posledních Read More …

Původ mozku můžeme vysledovat až k živočišným houbám. Jaká další tajemství houbovci skrývají?

Autor: Jan Toman Nejjednodušší živočichové oplývají až osmnácti různými typy buněk. Nalezneme mezi nimi předchůdce nervů, svalů, imunitní i smyslové soustavy, na jejichž evoluci vrhají nové světlo.    Tvorové, které můžeme běžně nalézt při potápění v oceánu a jejichž těla dlouhou dobu sloužila pro výrobu mycích hub, skrývají nejedno tajemství o evoluci živočichů. Ještě aby ne Read More …

Podle nové studie by rozvinutý mimozemský život mohl být extrémně vzácný. Na vině jsou nepravděpodobné evoluční přechody.

Autor: Jan Toman Nápadné množství zásadních evolučních novinek na Zemi vzniklo až relativně nedávno, v jejím středním, nebo dokonce pozdním věku. Přesně to bychom podle nového výzkumu měli čekat, pokud jsou podobné události raritní a v kosmickém měřítku tak složitější nebo dokonce inteligentní organismy téměř nevznikají. Život na naší planetě vznikl před zhruba 3,5 až 4 miliardami Read More …

Z energetického hlediska jsou děti jako jiný živočišný druh. Využijeme toho k hubnutí nebo prodloužení života?

Autor: Jan Toman Energetické výdaje na jednotku váhy do jednoho roku prudce rostou, následně se pomalu snižují k dospělým hodnotám a padají ve stáří. Nečekaně velké rozdíly mezi různými obdobími života přitom mohou mít výrazné medicínské důsledky. Řada živočichů prochází během svého života obdobími, kdy se výrazně liší jejich energetický příjem a výdej. Na základě nepřímých Read More …

Lithium i ve stopovém množství snižuje počty sebevražd. Čeká nás po fluoridaci vody také její lithiace?

Autor: Jan Toman Soli lithia používají psychiatři ke stabilizaci nálad a léčbě bipolární poruchy již více než 70 let. Srovnáním provedených studií nově australští badatelé zjistili, že také vyšší koncentrace lithia ve vodě vedou k nižšímu počtu sebevražd a psychiatrických hospitalizací. Lithium se jako léčivo používá už více než sto let. Z populárního přídavku do povzbuzujících nápojů Read More …

Mnohobuněční houbovci pomáhali vytvářet mořské útesy už před 890 miliony let

Autor: Jan Toman Molekulárně-biologická data naznačují, že se mnohobuněční živočichové vyvinuli možná až před miliardou let. Nejnovější nálezy zkamenělých mořských hub tuto myšlenku podporují a ukazují, že se první živočichové rozvíjeli v souhře s řasami produkujícími kyslík. Hledání nejstaršího zvířete spadá mezi oblíbené přírodovědecké kratochvíle. Zjištění, kdy se vyvinuli zástupci mnohobuněčných živočichů, nám však může prozradit mnoho Read More …