Nalezli paleontologové zvíře staré miliardu let?

Autor: Jan Toman Miliardu let staré usazeniny ze severozápadního Skotska vydaly zkameněliny mnohobuněčných tvorů. Vnitřní stavba těchto kulovitých zkamenělin přitom naznačuje, že se mohlo jednat o blízké příbuzné živočichů. Kořeny velkých skupin organismů dodnes zůstávají obestřené tajemstvím a mnohobuněční živočichové nejsou žádnou výjimkou. Úplně nové světlo na jejich skromné počátky by ale mohly vrhnout zkameněliny Read More …

Proč měli dinosauři málo druhů? Na vině jsou zřejmě tyranosauří mláďata.

Autor: Jan Toman Na rozdíl od dneška prosperovali v druhohorách buď velmi malí, nebo naopak velcí dravci. Záhadnou mezeru podle nového výzkumu překlenovala rostoucí mláďata vrcholových predátorů, což mělo vliv na složení celé tehdejší fauny. Třebaže na stříbrném plátně působí druhohory jako rajská zahrada, neptačí dinosauři nikdy nedosáhli srovnatelné druhové bohatosti jako moderní savci. Nápadně často Read More …

Pod krustou „věčného“ ledu je překvapivě živo. Výzkum antarktického mořského dna boří zažité představy o extrémních prostředích.

Autor: Jan Toman Žádné pustiny jen tu a tam narušené zbloudilými návštěvníky. Podle nového objevu pod šelfovými ledovci prosperují přisedlí živočichové i stovky kilometrů od volného moře, což přepisuje naše zažitá očekávání. V blízkosti pólů narazíme na spoustu chladných vodních prostředí, ale pouze jedno se od nejbližšího zdroje světla nachází šedesátinásobek hloubky Mariánského příkopu. Jedná se Read More …

Medúzy jsou podle nového výzkumu nejefektivnějšími plavci na Zemi. Pomohou nám jejich triky v konstrukci nových dopravních prostředků?

Autor: Jan Toman Na první pohled jsou medúzy jakýmsi primitivním pokusem mnohobuněčných živočichů o pohyblivé zástupce. Detailní studium jejich plavání ovšem ukazuje, že dosáhly vrcholné efektivity a mohou inspirovat i lidské inženýry. Víte, co mají společného medúza a ekranoplán? Ne, to není začátek nějakého šíleného vtipu. Jak nedávno objevili američtí biologové, oba při svém pohybu Read More …

Svázáni oxidem uhličitým. Společenské uspořádání rypošů lysých je patrně založené na třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Rypoši lysí bývají spolu s blízce příbuznými rypoši damarskými považováni za jediné eusociální savce. V evoluci jejich společenského uspořádání přitom mohlo sehrát důležitou roli, že kvůli specifické mutaci nevydrží dlouho mimo hnízdo s extrémně vydýchaným vzduchem. Nejvyšší úrovně společenského uspořádání dosáhli kromě mravenců, včel nebo termitů také dva druhy hlodavců ze skupiny rypošů. Podle nového Read More …

Želvušky zas o něco odolnější. Nově objevený druh dokáže díky svítivému kabátku vzdorovat smrtícím dávkám UV záření.

Autor: Jan Toman Drobné želvušky jsou mistry v přežití za extrémních podmínek. Nově objevený druh to ale dotáhl ještě dál – vylučuje sekret zaručující mimořádnou odolnost proti ultrafialovému záření. Želvušky vstoupily do všeobecného povědomí jako organismy, které přežijí i konec světa. Nejrůznější experimenty opravdu prokázaly, že v odolných stádiích vydrží i ty nejextrémnější podmínky. Nový objev ovšem Read More …

Světlo v temném středověku. Být vikingem znamenalo spíš životní styl než pokrevní příbuznost.

Autor: Jan Toman Vikingové byli známí jako obávaní nájezdníci, odvážní průzkumníci a schopní obchodníci. Podle nového molekulárně-biologického výzkumu však zároveň šlo o otevřenou společnost založenou spíše na společné kultuře než etnické příbuznosti. Už nějakou dobu se ukazuje, že vikingové zdaleka nebyli jen krvelační nájezdníci. Díky svým mořeplaveckým schopnostem, objevitelskému elánu a obchodnické zručnosti se nesmazatelně Read More …

Po stopách „francouzské nemoci“. Přivezl syfilis Kryštof Kolumbus, nebo je s námi v Evropě odnepaměti?

Autor: Jan Toman Velká epidemie syfilis na konci 15. století vedla k domněnce, že ji do Evropy zavlekli z Nového světa námořníci Kryštofa Kolumba. Její původce však podle nového výzkumu nejspíše pochází z Evropy. Syfilis byla od raného novověku až do 20. století obávanou metlou evropských populací. Zároveň ale jde o nesmírně zajímavý příklad vzniku nového patogenu a Read More …

Zapomínání odhaluje taje paměti. Podle nového výzkumu neztrácíme detaily, ale spíše přístup ke vzpomínkám.

Autor: Jan Toman Jak ukazují on-line experimenty, při zapomínání ztrácíme spíše schopnost vybavit si vzpomínky jako takové než konkrétní detaily minulých událostí. Podobné zjištění nám dává naději, že časem odhalíme fungování paměti jako celku. Fungování lidské paměti je i přes pokroky v neurobiologii stále záhadou. Paměť, jakkoli důležitá pro naše fungování ve světě, rozhodně není jednoduchou Read More …

Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3.

Autor: Jan Toman Před několika dny dorazila na pulty knihkupectví nová kniha Jana Tomana Evoluce3. Kromě mnoha novinek z oboru evoluční biologie se v ní čtenář dočte o třídění z hlediska stability, které podle teorie zamrzlé evoluce může stát za řadou nápadných pravidelností, jež se opakují v evoluci života. V biologické evoluci se uplatňují různé dlouhodobé trendy. Od starohorních mikrobů Read More …