Drsnější než na Marsu? V některých antarktických půdách podle nových zjištění nepřežijí ani nejodolnější bakterie.

Autor: Jan Toman Na Zemi takřka nenalezneme prostředí zcela prostá života. Mezi několik málo výjimek bychom však podle nového výzkumu měli zařadit suché slané půdy antarktických pohoří. Existují na Zemi místa, kde nic nežije, nebo přinejmenším mikroorganismy přežijí i ty nejdrsnější podmínky? Ještě před pár desetiletími by se většina biologů přikláněla k první možnosti. Objevy posledních Read More …

Podle nové studie by rozvinutý mimozemský život mohl být extrémně vzácný. Na vině jsou nepravděpodobné evoluční přechody.

Autor: Jan Toman Nápadné množství zásadních evolučních novinek na Zemi vzniklo až relativně nedávno, v jejím středním, nebo dokonce pozdním věku. Přesně to bychom podle nového výzkumu měli čekat, pokud jsou podobné události raritní a v kosmickém měřítku tak složitější nebo dokonce inteligentní organismy téměř nevznikají. Život na naší planetě vznikl před zhruba 3,5 až 4 miliardami Read More …

Pod krustou „věčného“ ledu je překvapivě živo. Výzkum antarktického mořského dna boří zažité představy o extrémních prostředích.

Autor: Jan Toman Žádné pustiny jen tu a tam narušené zbloudilými návštěvníky. Podle nového objevu pod šelfovými ledovci prosperují přisedlí živočichové i stovky kilometrů od volného moře, což přepisuje naše zažitá očekávání. V blízkosti pólů narazíme na spoustu chladných vodních prostředí, ale pouze jedno se od nejbližšího zdroje světla nachází šedesátinásobek hloubky Mariánského příkopu. Jedná se Read More …

Želvušky zas o něco odolnější. Nově objevený druh dokáže díky svítivému kabátku vzdorovat smrtícím dávkám UV záření.

Autor: Jan Toman Drobné želvušky jsou mistry v přežití za extrémních podmínek. Nově objevený druh to ale dotáhl ještě dál – vylučuje sekret zaručující mimořádnou odolnost proti ultrafialovému záření. Želvušky vstoupily do všeobecného povědomí jako organismy, které přežijí i konec světa. Nejrůznější experimenty opravdu prokázaly, že v odolných stádiích vydrží i ty nejextrémnější podmínky. Nový objev ovšem Read More …

Objevili vědci mimozemský protein v meteoritu, nebo jde o velkou nafouknutou bublinu?

Autor: Ivan Loginov V dosud nerecenzovaném článku zveřejněném na konci února na serveru ArXiv popisují harvardští vědci nález proteinu, který je podle nich mimozemského původu. Již dříve byly v meteoritech potvrzeny aminokyseliny, cukry (konkrétně ribóza) a kyanidy – co ale znamená mimozemská přítomnost celých bílkovin? Vědci za použití hmotnostní spektrometrie odhalili přítomnost aminokyselin a dalších Read More …

Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců.

Autor: Jan Toman Před stamiliony let naše planeta několikrát zamrzla. Podle nového výzkumu však organismy včetně prvních mnohobuněčných hub, rostlin a živočichů mohly přežít na styku kontinentálních ledovců s oceánem, kde se uvolňovala okysličená voda plná živin. Před 800 až 600 miliony let prošla naše planeta několika cykly téměř kompletního zalednění. Tato období „Země – sněhové Read More …

Kde leží hranice života? Vědci jednu odhalili na severu Etiopie.

Autor: Jan Toman Ve světle objevů, které identifikovaly živé organismy mimo jiné v hlubokomořských vývěrech horkých vod či podloží ledovců, se pozemský život jevil prakticky všudypřítomný. Na hranici Etiopie a Eritreje ale vědci objevili přirozená prostředí tak extrémní, že zde žádné organismy nepřežijí. Život pozemského typu má tuhý kořínek. Zejména různé mikrobiální skupiny jsou na povrchu Read More …

Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter.

Autor: Jan Toman Už v 60. letech objevili američtí vědci pod ledovcem v antarktické Wilkesově zemi obří pánev nápadně připomínající dopadový kráter. Nové výsledky českých geofyziků tuto možnost silně podporují a nepřímo naznačují, že by se mohlo jednat o dopad spojený s největším hromadným vymíráním v historii rozvinutého života. Vlastně nejde o nic nového. Už první geofyzikální průzkumy Antarktidy Read More …

Život pozemského typu má tuhý kořínek. Podle astrofyziků je riziko kompletního vymření mizivé.

Autor: Jan Toman K vyhubení lidstva by stačila pandemie smrtícího patogenu, jaderná válka, nebo dopad několikakilometrového asteroidu. Někteří zástupci pozemského života by ale podle britských a amerických vědců mohli přežít i katastrofy, ke kterým dochází jen jednou za miliardy let. Většina vědeckých i vědecko-fantastických apokalyptických úvah se zaměřuje na druhy pro nás nejpodstatnější – člověka, Read More …

Od mořských vývěrů k jaderným elektrárnám. Představuje evoluce energetický fenomén?

Autor: Jan Toman Vylíčit pozemskou evoluci jako smysluplný celek se pokoušel bezpočet badatelů. Nejnovější přírůstek na tomto poli si připsala k dobru britská evoluční bioložka a spisovatelka Olivia Judson – každá evoluce podle ní prochází několika navazujícími „energetickými epochami“, mezi kterými dochází ke skokovému nárůstu využitelné energie. Vývoji organismů ve velkých časových a prostorových škálách se Read More …