Centimetrová bakterie s „jádrem“? Podle nového objevu mají mikrobi ke složitým buňkám blíže, než se zdálo.

Autor: Jan Toman V mangrovech Guadalupe rostou více než centimetrové bakterie, které obsahují útvary podobné buněčným jádrům a procházejí složitým životním cyklem. Tyto organismy nám pomohou zodpovědět, proč a jak složitější buňky, ze kterých sestávají i naše těla, vlastně vznikly.  Bakterie jsou drobné a jednoduché, buňky prvoků, živočichů, rostlin či hub velké a složité. Jedná se Read More …

Drsnější než na Marsu? V některých antarktických půdách podle nových zjištění nepřežijí ani nejodolnější bakterie.

Autor: Jan Toman Na Zemi takřka nenalezneme prostředí zcela prostá života. Mezi několik málo výjimek bychom však podle nového výzkumu měli zařadit suché slané půdy antarktických pohoří. Existují na Zemi místa, kde nic nežije, nebo přinejmenším mikroorganismy přežijí i ty nejdrsnější podmínky? Ještě před pár desetiletími by se většina biologů přikláněla k první možnosti. Objevy posledních Read More …

Po stopách „francouzské nemoci“. Přivezl syfilis Kryštof Kolumbus, nebo je s námi v Evropě odnepaměti?

Autor: Jan Toman Velká epidemie syfilis na konci 15. století vedla k domněnce, že ji do Evropy zavlekli z Nového světa námořníci Kryštofa Kolumba. Její původce však podle nového výzkumu nejspíše pochází z Evropy. Syfilis byla od raného novověku až do 20. století obávanou metlou evropských populací. Zároveň ale jde o nesmírně zajímavý příklad vzniku nového patogenu a Read More …

Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci?

Autor: Jan Toman Nizozemským vědcům se podařilo zmanipulovat bakterie, aby do své cytoplazmatické membrány zakomponovaly fosfolipidy charakteristické pro skupinu archea. „Hybrid“ těchto dvou hlubokých větví pozemského stromu života posléze umožnil vědcům nahlédnout, jak mohl vypadat a fungovat společný předek všech dnešních organismů. Experimenty jako z vědeckofantastického filmu se neodehrávají každý den. Projekt, o kterém referují nizozemští Read More …