Opylovači moří. Drobní korýši mohou přenášet pohlavní buňky ruduch už stamiliony let.

Autor: Jan Toman Podobně jako zástupci hmyzu, kteří opylují kvetoucí rostliny, také někteří mořští korýši přenáší pohlavní buňky červených řas ze samců na samice. Úzké soužití členovců s rostlinami tak může sahat až 550 milionů let do minulosti. Květy, včeličky a jejich roli při opylování zná každý. Podle nových objevů ale podobné vztahy jako hmyz s kvetoucími Read More …

Konec představ o mírných obrech. Evoluci žiraf určovaly brutální souboje mezi samci.

Autor: Jan Toman Přírodovědci měli dlouhou dobu za to, že se žirafí krk vyvinul pod tlakem na získávání potravy. Objev třetihorních „žiraf“ s masivní lebkou a vyztuženými obratli však naznačuje, že hlavní hnací silou jejich evoluce byly souboje o samice. Žirafy si často představujeme jako mírumilovné obry tyčící se nad africkou savanou. Podobný náhled však příliš Read More …

Podivuhodná evoluce ostrorepů. Od pozdní jury se tvarově nezměnili, zato vyrostli na několikanásobek.

Autor: Jan Toman Ostrorepi se za stamiliony let takřka nezměnili a bývají proto považováni za živoucí fosilie. Podle nové studie však různé aspekty jejich tělní stavby „zamrzaly“ v různou dobu. To vrhá nové světlo i na obecné úvahy o charakteru evoluce. Ostrorepi jsou tak podivní členovci, že bychom je na první pohled zařadili spíše do prvohorních Read More …

Centimetrová bakterie s „jádrem“? Podle nového objevu mají mikrobi ke složitým buňkám blíže, než se zdálo.

Autor: Jan Toman V mangrovech Guadalupe rostou více než centimetrové bakterie, které obsahují útvary podobné buněčným jádrům a procházejí složitým životním cyklem. Tyto organismy nám pomohou zodpovědět, proč a jak složitější buňky, ze kterých sestávají i naše těla, vlastně vznikly.  Bakterie jsou drobné a jednoduché, buňky prvoků, živočichů, rostlin či hub velké a složité. Jedná se Read More …

Nečekaní vítězové ještěří evoluce. Šupinatí vyprávějí příběh, podle kterého je někdy lepší být pomalejší.

Autor: Jan Toman Podle všeobecného očekávání by měly dominovat ty evoluční linie, které se dlouho a explozivně rozvíjejí. Přinejmenším ještěrům ale přineslo větší úspěchy pomalejší rozrůzňování spojené s nízkým rizikem vymření. Zatímco v krátkém časovém měřítku mohou organismům přinést výhodu nejrůznější znaky, osud celých evolučních linií připomíná známou bajku o želvě a zajíci. Uspět mohou pouze ty Read More …

Původ mozku můžeme vysledovat až k živočišným houbám. Jaká další tajemství houbovci skrývají?

Autor: Jan Toman Nejjednodušší živočichové oplývají až osmnácti různými typy buněk. Nalezneme mezi nimi předchůdce nervů, svalů, imunitní i smyslové soustavy, na jejichž evoluci vrhají nové světlo.    Tvorové, které můžeme běžně nalézt při potápění v oceánu a jejichž těla dlouhou dobu sloužila pro výrobu mycích hub, skrývají nejedno tajemství o evoluci živočichů. Ještě aby ne Read More …

Podle nové studie by rozvinutý mimozemský život mohl být extrémně vzácný. Na vině jsou nepravděpodobné evoluční přechody.

Autor: Jan Toman Nápadné množství zásadních evolučních novinek na Zemi vzniklo až relativně nedávno, v jejím středním, nebo dokonce pozdním věku. Přesně to bychom podle nového výzkumu měli čekat, pokud jsou podobné události raritní a v kosmickém měřítku tak složitější nebo dokonce inteligentní organismy téměř nevznikají. Život na naší planetě vznikl před zhruba 3,5 až 4 miliardami Read More …

Mnohobuněční houbovci pomáhali vytvářet mořské útesy už před 890 miliony let

Autor: Jan Toman Molekulárně-biologická data naznačují, že se mnohobuněční živočichové vyvinuli možná až před miliardou let. Nejnovější nálezy zkamenělých mořských hub tuto myšlenku podporují a ukazují, že se první živočichové rozvíjeli v souhře s řasami produkujícími kyslík. Hledání nejstaršího zvířete spadá mezi oblíbené přírodovědecké kratochvíle. Zjištění, kdy se vyvinuli zástupci mnohobuněčných živočichů, nám však může prozradit mnoho Read More …

Nalezli paleontologové zvíře staré miliardu let?

Autor: Jan Toman Miliardu let staré usazeniny ze severozápadního Skotska vydaly zkameněliny mnohobuněčných tvorů. Vnitřní stavba těchto kulovitých zkamenělin přitom naznačuje, že se mohlo jednat o blízké příbuzné živočichů. Kořeny velkých skupin organismů dodnes zůstávají obestřené tajemstvím a mnohobuněční živočichové nejsou žádnou výjimkou. Úplně nové světlo na jejich skromné počátky by ale mohly vrhnout zkameněliny Read More …

Pod krustou „věčného“ ledu je překvapivě živo. Výzkum antarktického mořského dna boří zažité představy o extrémních prostředích.

Autor: Jan Toman Žádné pustiny jen tu a tam narušené zbloudilými návštěvníky. Podle nového objevu pod šelfovými ledovci prosperují přisedlí živočichové i stovky kilometrů od volného moře, což přepisuje naše zažitá očekávání. V blízkosti pólů narazíme na spoustu chladných vodních prostředí, ale pouze jedno se od nejbližšího zdroje světla nachází šedesátinásobek hloubky Mariánského příkopu. Jedná se Read More …