Opylovači moří. Drobní korýši mohou přenášet pohlavní buňky ruduch už stamiliony let.

Autor: Jan Toman Podobně jako zástupci hmyzu, kteří opylují kvetoucí rostliny, také někteří mořští korýši přenáší pohlavní buňky červených řas ze samců na samice. Úzké soužití členovců s rostlinami tak může sahat až 550 milionů let do minulosti. Květy, včeličky a jejich roli při opylování zná každý. Podle nových objevů ale podobné vztahy jako hmyz s kvetoucími Read More …

Jak tyranosaurus ke krátkým ručkám přišel? Nové objevy naznačují, že zakrslé přední končetiny měly mezi teropodními dinosaury svou funkci.

Autor: Jan Toman Přítomnost zakrslých ale jinak funkčních předních končetin u některých dvounohých dinosaurů dlouhou dobu vědce mátla. Nález nového druhu naznačuje, že se jejich redukce opakovala nezávisle u mnoha linií a že zkrácené končetiny nejspíše hrály roli v pohlavním výběru. Drobné přední končetiny některých dvounohých teropodních dinosaurů představují evoluční záhadu. Pokud ztratily svou původní funkci, Read More …

Konec představ o mírných obrech. Evoluci žiraf určovaly brutální souboje mezi samci.

Autor: Jan Toman Přírodovědci měli dlouhou dobu za to, že se žirafí krk vyvinul pod tlakem na získávání potravy. Objev třetihorních „žiraf“ s masivní lebkou a vyztuženými obratli však naznačuje, že hlavní hnací silou jejich evoluce byly souboje o samice. Žirafy si často představujeme jako mírumilovné obry tyčící se nad africkou savanou. Podobný náhled však příliš Read More …

Nečekaní vítězové ještěří evoluce. Šupinatí vyprávějí příběh, podle kterého je někdy lepší být pomalejší.

Autor: Jan Toman Podle všeobecného očekávání by měly dominovat ty evoluční linie, které se dlouho a explozivně rozvíjejí. Přinejmenším ještěrům ale přineslo větší úspěchy pomalejší rozrůzňování spojené s nízkým rizikem vymření. Zatímco v krátkém časovém měřítku mohou organismům přinést výhodu nejrůznější znaky, osud celých evolučních linií připomíná známou bajku o želvě a zajíci. Uspět mohou pouze ty Read More …

Mnohobuněční houbovci pomáhali vytvářet mořské útesy už před 890 miliony let

Autor: Jan Toman Molekulárně-biologická data naznačují, že se mnohobuněční živočichové vyvinuli možná až před miliardou let. Nejnovější nálezy zkamenělých mořských hub tuto myšlenku podporují a ukazují, že se první živočichové rozvíjeli v souhře s řasami produkujícími kyslík. Hledání nejstaršího zvířete spadá mezi oblíbené přírodovědecké kratochvíle. Zjištění, kdy se vyvinuli zástupci mnohobuněčných živočichů, nám však může prozradit mnoho Read More …

Nalezli paleontologové zvíře staré miliardu let?

Autor: Jan Toman Miliardu let staré usazeniny ze severozápadního Skotska vydaly zkameněliny mnohobuněčných tvorů. Vnitřní stavba těchto kulovitých zkamenělin přitom naznačuje, že se mohlo jednat o blízké příbuzné živočichů. Kořeny velkých skupin organismů dodnes zůstávají obestřené tajemstvím a mnohobuněční živočichové nejsou žádnou výjimkou. Úplně nové světlo na jejich skromné počátky by ale mohly vrhnout zkameněliny Read More …

Proč měli dinosauři málo druhů? Na vině jsou zřejmě tyranosauří mláďata.

Autor: Jan Toman Na rozdíl od dneška prosperovali v druhohorách buď velmi malí, nebo naopak velcí dravci. Záhadnou mezeru podle nového výzkumu překlenovala rostoucí mláďata vrcholových predátorů, což mělo vliv na složení celé tehdejší fauny. Třebaže na stříbrném plátně působí druhohory jako rajská zahrada, neptačí dinosauři nikdy nedosáhli srovnatelné druhové bohatosti jako moderní savci. Nápadně často Read More …

Medúzy jsou podle nového výzkumu nejefektivnějšími plavci na Zemi. Pomohou nám jejich triky v konstrukci nových dopravních prostředků?

Autor: Jan Toman Na první pohled jsou medúzy jakýmsi primitivním pokusem mnohobuněčných živočichů o pohyblivé zástupce. Detailní studium jejich plavání ovšem ukazuje, že dosáhly vrcholné efektivity a mohou inspirovat i lidské inženýry. Víte, co mají společného medúza a ekranoplán? Ne, to není začátek nějakého šíleného vtipu. Jak nedávno objevili američtí biologové, oba při svém pohybu Read More …

Svázáni oxidem uhličitým. Společenské uspořádání rypošů lysých je patrně založené na třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Rypoši lysí bývají spolu s blízce příbuznými rypoši damarskými považováni za jediné eusociální savce. V evoluci jejich společenského uspořádání přitom mohlo sehrát důležitou roli, že kvůli specifické mutaci nevydrží dlouho mimo hnízdo s extrémně vydýchaným vzduchem. Nejvyšší úrovně společenského uspořádání dosáhli kromě mravenců, včel nebo termitů také dva druhy hlodavců ze skupiny rypošů. Podle nového Read More …

Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3.

Autor: Jan Toman Před několika dny dorazila na pulty knihkupectví nová kniha Jana Tomana Evoluce3. Kromě mnoha novinek z oboru evoluční biologie se v ní čtenář dočte o třídění z hlediska stability, které podle teorie zamrzlé evoluce může stát za řadou nápadných pravidelností, jež se opakují v evoluci života. V biologické evoluci se uplatňují různé dlouhodobé trendy. Od starohorních mikrobů Read More …