Mnohobuněční houbovci pomáhali vytvářet mořské útesy už před 890 miliony let

Autor: Jan Toman Molekulárně-biologická data naznačují, že se mnohobuněční živočichové vyvinuli možná až před miliardou let. Nejnovější nálezy zkamenělých mořských hub tuto myšlenku podporují a ukazují, že se první živočichové rozvíjeli v souhře s řasami produkujícími kyslík. Hledání nejstaršího zvířete spadá mezi oblíbené přírodovědecké kratochvíle. Zjištění, kdy se vyvinuli zástupci mnohobuněčných živočichů, nám však může prozradit mnoho Read More …

Nalezli paleontologové zvíře staré miliardu let?

Autor: Jan Toman Miliardu let staré usazeniny ze severozápadního Skotska vydaly zkameněliny mnohobuněčných tvorů. Vnitřní stavba těchto kulovitých zkamenělin přitom naznačuje, že se mohlo jednat o blízké příbuzné živočichů. Kořeny velkých skupin organismů dodnes zůstávají obestřené tajemstvím a mnohobuněční živočichové nejsou žádnou výjimkou. Úplně nové světlo na jejich skromné počátky by ale mohly vrhnout zkameněliny Read More …

Proč měli dinosauři málo druhů? Na vině jsou zřejmě tyranosauří mláďata.

Autor: Jan Toman Na rozdíl od dneška prosperovali v druhohorách buď velmi malí, nebo naopak velcí dravci. Záhadnou mezeru podle nového výzkumu překlenovala rostoucí mláďata vrcholových predátorů, což mělo vliv na složení celé tehdejší fauny. Třebaže na stříbrném plátně působí druhohory jako rajská zahrada, neptačí dinosauři nikdy nedosáhli srovnatelné druhové bohatosti jako moderní savci. Nápadně často Read More …

Medúzy jsou podle nového výzkumu nejefektivnějšími plavci na Zemi. Pomohou nám jejich triky v konstrukci nových dopravních prostředků?

Autor: Jan Toman Na první pohled jsou medúzy jakýmsi primitivním pokusem mnohobuněčných živočichů o pohyblivé zástupce. Detailní studium jejich plavání ovšem ukazuje, že dosáhly vrcholné efektivity a mohou inspirovat i lidské inženýry. Víte, co mají společného medúza a ekranoplán? Ne, to není začátek nějakého šíleného vtipu. Jak nedávno objevili američtí biologové, oba při svém pohybu Read More …

Svázáni oxidem uhličitým. Společenské uspořádání rypošů lysých je patrně založené na třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Rypoši lysí bývají spolu s blízce příbuznými rypoši damarskými považováni za jediné eusociální savce. V evoluci jejich společenského uspořádání přitom mohlo sehrát důležitou roli, že kvůli specifické mutaci nevydrží dlouho mimo hnízdo s extrémně vydýchaným vzduchem. Nejvyšší úrovně společenského uspořádání dosáhli kromě mravenců, včel nebo termitů také dva druhy hlodavců ze skupiny rypošů. Podle nového Read More …

Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3.

Autor: Jan Toman Před několika dny dorazila na pulty knihkupectví nová kniha Jana Tomana Evoluce3. Kromě mnoha novinek z oboru evoluční biologie se v ní čtenář dočte o třídění z hlediska stability, které podle teorie zamrzlé evoluce může stát za řadou nápadných pravidelností, jež se opakují v evoluci života. V biologické evoluci se uplatňují různé dlouhodobé trendy. Od starohorních mikrobů Read More …

Zmnožit, specializovat, osekat. Biologové odhalují, jak se vyvinuly masožravé rostliny.

Autor: Jan Toman Ať už se díváme na nášlapné pasti mucholapek podivných, lapací měchýřky bublinatek nebo lepivá „chapadla“ rosnatek, masožravky působí spíše jako výmysl surrealistického umělce než reálně existující organismy. Stejně zajímavá byla i jejich evoluce, která zahrnovala kopírování a ztráty genů i dramatické přestavby celého genomu. Masožravé rostliny nepřestávají lidi fascinovat už od doby, Read More …

Planeta virů? Země podle nového výzkumu hostí obří fágy zcela neznámých typů.

Autor: Jan Toman Rozsáhlý molekulárně-biologický průzkum ukázal, že nám podstatná část pozemských virů stále uniká. Velkým překvapením je zejména existence obřích virů cílících na bakterie, které by možná jednou mohly odpovědět na otázku, jak viry jako takové vznikly. Viry nejsou pouze nepříjemnými původci nemocí, ale také nedílnou složkou pozemské biosféry. Nový výzkum zaměřený na bakteriální Read More …

Mění se rychleji módní trendy, nebo druhy? Tempo kulturní a biologické evoluce se podle nového výzkumu nápadně podobá.

Autor: Jan Toman Mění se věda, technika a společnost z evolučního hlediska až příliš rychle? Podle tvrdých dat jde spíše o iluzi – rychlost kulturní evoluce nepřevyšuje tempo změn na úrovni biologických druhů. Tempo kulturních změn, jejich vztah k biologické evoluci a udržitelnost či neudržitelnost současného stavu představují oblíbené téma filosofických úvah. Opravdu je ale kulturní evoluce Read More …

Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců.

Autor: Jan Toman Před stamiliony let naše planeta několikrát zamrzla. Podle nového výzkumu však organismy včetně prvních mnohobuněčných hub, rostlin a živočichů mohly přežít na styku kontinentálních ledovců s oceánem, kde se uvolňovala okysličená voda plná živin. Před 800 až 600 miliony let prošla naše planeta několika cykly téměř kompletního zalednění. Tato období „Země – sněhové Read More …