Jak tyranosaurus ke krátkým ručkám přišel? Nové objevy naznačují, že zakrslé přední končetiny měly mezi teropodními dinosaury svou funkci.

Autor: Jan Toman Přítomnost zakrslých ale jinak funkčních předních končetin u některých dvounohých dinosaurů dlouhou dobu vědce mátla. Nález nového druhu naznačuje, že se jejich redukce opakovala nezávisle u mnoha linií a že zkrácené končetiny nejspíše hrály roli v pohlavním výběru. Drobné přední končetiny některých dvounohých teropodních dinosaurů představují evoluční záhadu. Pokud ztratily svou původní funkci, Read More …

Nečekaní vítězové ještěří evoluce. Šupinatí vyprávějí příběh, podle kterého je někdy lepší být pomalejší.

Autor: Jan Toman Podle všeobecného očekávání by měly dominovat ty evoluční linie, které se dlouho a explozivně rozvíjejí. Přinejmenším ještěrům ale přineslo větší úspěchy pomalejší rozrůzňování spojené s nízkým rizikem vymření. Zatímco v krátkém časovém měřítku mohou organismům přinést výhodu nejrůznější znaky, osud celých evolučních linií připomíná známou bajku o želvě a zajíci. Uspět mohou pouze ty Read More …

Podle nové studie by rozvinutý mimozemský život mohl být extrémně vzácný. Na vině jsou nepravděpodobné evoluční přechody.

Autor: Jan Toman Nápadné množství zásadních evolučních novinek na Zemi vzniklo až relativně nedávno, v jejím středním, nebo dokonce pozdním věku. Přesně to bychom podle nového výzkumu měli čekat, pokud jsou podobné události raritní a v kosmickém měřítku tak složitější nebo dokonce inteligentní organismy téměř nevznikají. Život na naší planetě vznikl před zhruba 3,5 až 4 miliardami Read More …

Stávají se organismy stále složitějšími? A co na to teorie zamrzlé evoluce? Více se dočtete v nové knize Evoluce^3.

Autor: Jan Toman Před několika dny dorazila na pulty knihkupectví nová kniha Jana Tomana Evoluce3. Kromě mnoha novinek z oboru evoluční biologie se v ní čtenář dočte o třídění z hlediska stability, které podle teorie zamrzlé evoluce může stát za řadou nápadných pravidelností, jež se opakují v evoluci života. V biologické evoluci se uplatňují různé dlouhodobé trendy. Od starohorních mikrobů Read More …

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.

Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních Read More …

Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy.

Autor: Jan Toman Existují na Zemi „evoluční kolébky“, ve kterých přednostně vznikají důležité evoluční novinky? Podle přelomových paleontologických nálezů by jimi u rostlin mohly být sušší rovníkové oblasti. Vznikají evoluční novinky na všech místech stejnou měrou? Nebo můžeme na Zemi vytipovat určité „evoluční kolébky“, které dávají opakovaně vzniknout výrazně odlišným vývojovým liniím? Evoluční biologové obvykle Read More …

Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter.

Autor: Jan Toman Už v 60. letech objevili američtí vědci pod ledovcem v antarktické Wilkesově zemi obří pánev nápadně připomínající dopadový kráter. Nové výsledky českých geofyziků tuto možnost silně podporují a nepřímo naznačují, že by se mohlo jednat o dopad spojený s největším hromadným vymíráním v historii rozvinutého života. Vlastně nejde o nic nového. Už první geofyzikální průzkumy Antarktidy Read More …

Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání?

Autor: Jan Toman Intenzita metabolismu neboli množství přijaté, transformované a využité energie souvisí s ekologií druhu, jeho populační dynamikou, rozšířením a rychlostí odštěpování nových druhů. Podle nejnovějšího výzkumu založeného na atlantických měkkýších na ní navíc závisí také rychlost vymírání, což by z intenzity metabolismu mohlo činit jeden z nejdůležitějších faktorů určujících směřování makroevoluce. Lvi a krokodýli jsou dravci. Read More …

Třídění z hlediska stability. Řídí evoluci proces ještě obecnější než přirozený výběr?

Autor: Jan Toman Všeobecně se soudí, že přirozený výběr popsaný Charlesem Darwinem je nejdůležitějším, byť ne jediným, procesem, který ovlivňuje evoluci. S tím se ovšem nespokojili autoři z laboratoře Jaroslava Flegra, kteří nově popsali a analyzovali pozapomenutý proces ještě obecnějšího charakteru – třídění z hlediska stability. Jakékoli zpochybnění výsadní role přirozeného výběru v evoluci zavání Read More …